Ústava je základním zákonem každého suverénního státu, který definuje strukturu, funkce a základní principy jeho práce. V tomto článku se podíváme na Ústavu Republiky Kazachstán, její historii, strukturu a klíčová ustanovení.
Historie ústavy Kazachstánu
První ústava (1993)
První Ústava Republiky Kazachstán byla přijata 28. ledna 1993 a schválena v referendu. Založila Kazachstán jako nezávislý stát a definovala základní principy politického systému.
Druhá ústava (1995)
Druhá ústava byla přijata 30. srpna 1995 a zavedla změny v mocenské struktuře, posilující prezidentskou moc. Tato ústava také potvrdila neutralitu Kazachstánu.
Třetí ústava (2017)
Třetí a aktuální ústava byla přijata 30. srpna 2017 a vstoupila v platnost dne 5. září 2017. Poskytuje větší pravomoci parlamentu a posiluje práva a svobody občanů.
Struktura ústavy
Preambule
Ústava začíná preambulí, která obsahuje důležitá ustanovení o státní nezávislosti, národní identitě a závazcích vůči světovému společenství.
Kapitoly a články
Ústava se skládá z několika kapitol, z nichž každá je věnována určitým aspektům organizace a fungování státu. Obsahuje také více než 90 článků zakládajících práva a povinnosti občanů.
Základní zásady
Ústava stanoví základní principy vlády, jako je suverenita, právní stát, dělba moci a nezávislost soudnictví.
Klíčová ustanovení Ústavy
Občanská práva a svobody
Ústava zaručuje občanům Kazachstánu širokou škálu občanských práv a svobod, včetně práva na život, svobody projevu, náboženství a shromažďování.
Vládní systém
Ústava definuje systém vlády v Kazachstánu, včetně prezidentské, parlamentní a soudní moci.
Zákonodárná moc
Zákonodárná moc v Kazachstánu přísluší parlamentu, který se skládá ze dvou komor – Senátu a Mazhili. Parlament přijímá zákony a reguluje život v zemi.
Výkonná pobočka
Prezident je hlavou výkonné moci a je odpovědný za řízení země a zajištění její bezpečnosti.
Závěr
Ústava Republiky Kazachstán je základní dokument, který definuje základy státního zřízení a zaručuje práva a svobody občanů. Je základem pro rozvoj a posilování demokracie a práva a pořádku v zemi.
[art_yt id=»MdboGPdthwo» wvideo=»1280″ hvideo=»720″ pozice=»centrum» namevideo='Ústava Kazachstánu' desc='Ústava Kazachstánu za 2 minuty'min=»2″trvánísec=»0″ související =» true» upld=»2020-05-27″]
Často kladené dotazy
Ústava Kazachstánu
My, lid Kazachstánu,
spojeni společným historickým osudem,
vytvoření státnosti na původní kazašské zemi,
uznáváme sami sebe jako mírumilovnou občanskou společnost,
oddaný ideálům svobody, rovnosti a harmonie,
chtějí zaujmout důstojné místo ve světovém společenství,
vědomi si své vysoké odpovědnosti
současným i budoucím generacím,
na základě svého suverénního práva,
Přijímáme tuto ústavu.
Oddíl I. Obecná ustanovení
Článek 1
1. Republika Kazachstán se prosazuje jako demokratický, sekulární, právní a sociální stát, jehož nejvyššími hodnotami jsou člověk, jeho život, práva a svobody.
2. Základními principy činnosti republiky jsou: sociální smír a politická stabilita, ekonomický rozvoj ve prospěch všech lidí, kazašské vlastenectví, řešení nejdůležitějších otázek státního života demokratickými metodami včetně hlasování v republikovém referendu nebo v parlamentu .
Článek 2
1. Republika Kazachstán je unitární stát s prezidentskou formou vlády.
2. Suverenita republiky se vztahuje na celé její území. Stát zajišťuje celistvost, nedotknutelnost a nezcizitelnost svého území.
3. Správně-územní strukturu republiky a postavení jejího hlavního města stanoví zákon. Hlavním městem Kazachstánu je město Astana.
3-1. V rámci města Astana může být v souladu s ústavním zákonem zaveden zvláštní právní režim ve finančním sektoru.
4. Názvy Republika Kazachstán a Kazachstán jsou ekvivalentní.
Článek 3
- Jediným zdrojem vládní moci jsou lidé.
- Lid vykonává moc přímo prostřednictvím republikového referenda a svobodných voleb a také deleguje výkon své moci na vládní orgány.
- Nikdo si nemůže přivlastnit moc v Republice Kazachstán. Zneužití moci se trestá zákonem. Právo mluvit jménem lidu a státu přísluší prezidentovi, jakož i parlamentu republiky v mezích jeho ústavních pravomocí. Vláda republiky a další státní orgány jednají jménem státu v mezích jimi svěřené působnosti.
- Státní moc v republice je jednotná, vykonávána na základě ústavy a zákonů v souladu s principem jejího rozdělení na zákonodárnou, výkonnou a soudní moc a vzájemné interakce pomocí systému brzd a protivah.
Článek 4
1. Současným právem v Republice Kazachstán jsou normy ústavy, zákony jí odpovídající, další normativní právní akty, mezinárodní smlouva a další závazky republiky, jakož i normativní rozhodnutí Ústavního soudu a Nejvyššího soudu ČR. republiky.
2. Ústava má nejvyšší právní sílu a přímý účinek na celém území republiky.
3. Mezinárodní smlouvy ratifikované Republikou mají přednost před jejími zákony. Postup a podmínky platnosti mezinárodních smluv, jichž je Kazachstán smluvní stranou, na území Republiky Kazachstán stanoví právní předpisy Republiky.
4. Všechny zákony a mezinárodní smlouvy, jichž je republika smluvní stranou, jsou zveřejňovány. Oficiální zveřejnění normativních právních aktů týkajících se práv, svobod a povinností občanů je povinnou podmínkou jejich aplikace.
Článek 5
1. V Republice Kazachstán je uznávána ideologická a politická rozmanitost. Vytváření organizací politických stran ve státních orgánech není povoleno.
2. Veřejná sdružení jsou si před zákonem rovna. Neoprávněné zasahování státu do záležitostí veřejných spolků a veřejných spolků do záležitostí státu nebo přidělování funkcí státních orgánů veřejným spolkům není dovoleno.
3. Vytváření a činnost veřejných spolků, jejichž cíle nebo jednání směřují k násilné změně ústavního systému, narušování celistvosti republiky, podkopávání bezpečnosti státu, podněcování sociální, rasové, národnostní, náboženské, třídní a rodové nenávisti, k podněcování společenské, rasové, národnostní, náboženské, třídní a rodové nenávisti, k narušování celistvosti republiky, k narušování bezpečnosti státu, k podkopávání státní správy, k podkopávání státního občanství a k podkopávání klanu. jakož i vytváření polovojenských útvarů, které zákon neupravuje.
4. Činnost politických stran a odborových organizací jiných států, stran na náboženském základě, jakož i financování politických stran a odborových organizací zahraničními právnickými osobami a občany, cizími státy a mezinárodními organizacemi není v republice povolena.
5. Činnost zahraničních náboženských společností na území republiky, jakož i jmenování vedoucích náboženských společností v republice zahraničními náboženskými centry se uskutečňuje po dohodě s příslušnými vládními orgány republiky.
Článek 6
1. V Republice Kazachstán je státní a soukromý majetek uznáván a stejně chráněn.
2. Majetek je povinný jeho užívání musí zároveň sloužit veřejnému prospěchu. Předměty a předměty vlastnictví, rozsah a limity výkonu práv vlastníků, záruky jejich ochrany stanoví zákon.
3. Půda a její podloží, voda, flóra a fauna a další přírodní zdroje patří lidem. Jménem lidu vykonává vlastnická práva stát. Pozemky mohou být rovněž v soukromém vlastnictví na základě zákonem stanovených důvodů, podmínek av mezích stanovených zákonem.
Článek 7
1. V Republice Kazachstán je státním jazykem kazaština.
2. Ve státních organizacích a orgánech místní samosprávy se oficiálně používá ruština spolu s kazašštinou.
3. Stát se stará o vytváření podmínek pro studium a rozvoj jazyků obyvatel Kazachstánu.
Článek 8
Kazašská republika respektuje zásady a normy mezinárodního práva, prosazuje politiku spolupráce a dobrých sousedských vztahů mezi státy, jejich rovnost a nevměšování se do vnitřních záležitostí toho druhého, mírové řešení mezinárodních sporů a odmítá použití vojenské síly.
Článek 9
Republika Kazachstán má státní symboly – vlajku, státní znak a hymnu. Jejich popis a postup pro úřední použití stanoví ústavní zákon.
Oddíl II Člověk a občan
Článek 10
1. Občanství Republiky Kazachstán se nabývá a zaniká v souladu se zákonem, je jednotné a rovné, bez ohledu na důvody jeho nabytí.
2. Občan republiky nemůže být zbaven občanství, práva na změnu občanství a také nemůže být vyhoštěn z hranic Kazachstánu. Odnětí občanství je povoleno pouze rozhodnutím soudu za spáchání teroristických trestných činů, jakož i za způsobení jiné vážné újmy životně důležitým zájmům Republiky Kazachstán.
3. Občanu republiky se neuznává státní občanství jiného státu.
Článek 11
1. Občan Republiky Kazachstán nemůže být vydán do cizího státu, pokud mezinárodní smlouvy Republiky nestanoví jinak.
2. Republika zaručuje svým občanům ochranu a patronát mimo své hranice.
Článek 12
1. V Republice Kazachstán jsou lidská práva a svobody uznávána a zaručena v souladu s ústavou.
2. Lidská práva a svobody náleží každému od narození, jsou uznávány jako absolutní a nezcizitelné a určují obsah a aplikaci zákonů a jiných normativních právních aktů.
3. Občan republiky z titulu svého občanství má práva a nese povinnosti.
4. Cizinci a osoby bez státní příslušnosti požívají v republice práv a svobod a nesou rovněž povinnosti stanovené pro občany, pokud Ústava, zákony a mezinárodní smlouvy nestanoví jinak.
5. Výkon lidských a občanských práv a svobod by neměl porušovat práva a svobody jiných osob ani zasahovat do ústavního pořádku a veřejné mravnosti.
Článek 13
1. Každý má právo na uznání své právní subjektivity a právo hájit svá práva a svobody všemi způsoby, které neodporují zákonu, včetně nutné obrany.
2. Každý má právo na soudní ochranu svých práv a svobod.
3. Každý má právo na kvalifikovanou právní pomoc. V případech stanovených zákonem je právní pomoc poskytována zdarma.
Článek 14
1. Před zákonem i před soudem jsou si všichni rovni.
2. Nikdo nesmí být vystaven žádné diskriminaci na základě původu, sociálního, úředního a majetkového postavení, pohlaví, rasy, národnosti, jazyka, náboženského vyznání, přesvědčení, místa bydliště nebo jakýchkoli jiných okolností.
Článek 15
1. Každý má právo na život.
2. Nikdo nemá právo svévolně připravovat člověka o život. Trest smrti je zakázán.
Článek 16
1. Každý má právo na osobní svobodu.
2. Zatčení a zadržení jsou povoleny pouze v případech stanovených zákonem a pouze se souhlasem soudu, přičemž zatčené osobě je přiznáno právo na odvolání. Bez soudního souhlasu může být osoba zadržena po dobu nejvýše sedmdesáti dvou hodin.
3. Každá osoba zadržená, zatčená nebo obviněná ze spáchání trestného činu má právo na pomoc obhájce (obhájce) od okamžiku zadržení, zatčení nebo obvinění.
Článek 17
1. Lidská důstojnost je nedotknutelná.
2. Nikdo by neměl být vystaven mučení, násilí nebo jinému krutému či ponižujícímu zacházení nebo trestu.
Článek 18
1. Každý má právo na soukromí, osobní a rodinné tajemství, ochranu své cti a důstojnosti.
2. Každý má právo na soukromí osobních vkladů a úspor, korespondence, telefonních hovorů, poštovních, telegrafních a jiných zpráv. Omezení tohoto práva je přípustné pouze v případech a způsobem výslovně stanoveným zákonem.
3. Státní orgány, veřejná sdružení, úředníci a média jsou povinni poskytnout každému občanovi možnost seznámit se s dokumenty, rozhodnutími a zdroji informací dotýkajících se jeho práv a zájmů.
Článek 19
1. Každý má právo určit a označit či neuvést svou národnostní, stranickou a náboženskou příslušnost.
2. Každý má právo používat svůj rodný jazyk a kulturu, svobodně si zvolit jazyk komunikace, vzdělávání, školení a tvořivosti.
Článek 20
1. Svoboda slova a kreativita je zaručena. Cenzura je zakázána.
2. Každý má právo svobodně přijímat a šířit informace jakýmkoli způsobem, který není zákonem zakázán. Seznam informací tvořících státní tajemství Republiky Kazachstán je stanoven zákonem.
3. Propaganda nebo agitace za násilnou změnu ústavního systému, narušení celistvosti republiky, podkopávání bezpečnosti státu, válečnou, sociální, rasovou, národnostní, náboženskou, třídní a rodovou nadřazenost, jakož i kult krutost a násilí nejsou povoleny.
Článek 21
1. Každý, kdo se legálně nachází na území Republiky Kazachstán, má právo na volný pohyb po celém jejím území a svobodnou volbu místa pobytu, kromě případů stanovených zákonem.
2. Každý má právo vycestovat mimo republiku. Občané republiky mají právo na nerušený návrat do republiky.
Článek 22
1. Každý má právo na svobodu svědomí.
2. Výkon práva na svobodu svědomí by neměl podmiňovat ani omezovat všeobecná lidská a občanská práva a povinnosti vůči státu.
Článek 23
1. Občané Republiky Kazachstán mají právo na svobodu sdružování. Činnost veřejných sdružení je upravena zákonem.
2. Členy by neměli být předsedové a soudci Ústavního soudu, Nejvyššího soudu a dalších soudů, předsedové a členové Ústřední volební komise, Nejvyšší kontrolní komory ČR, vojenští pracovníci, zaměstnanci národních bezpečnostních složek, donucovacích orgánů. politických stran, odborů nebo mluvit na podporu kterékoli nebo politické strany.
Článek 24
1. Každý má právo na svobodu práce, svobodnou volbu činnosti a povolání. Nucená práce je povolena pouze na základě soudního rozhodnutí o odsouzení za trestný čin nebo správní delikt nebo za stavu nouze nebo stanného práva.
2. Každý má právo na pracovní podmínky splňující bezpečnostní a hygienické požadavky, na odměnu za práci bez jakékoli diskriminace, jakož i na sociální ochranu před nezaměstnaností.
3. Právo na individuální a kolektivní pracovní spory se uznává za použití způsobů, které pro jejich řešení stanoví zákon, včetně práva na stávku.
4. Každý má právo na odpočinek. Osoby pracující na základě pracovní smlouvy mají zaručenou zákonnou pracovní dobu, víkendy a svátky a placenou dovolenou za kalendářní rok.
Článek 25
1. Domov je nedotknutelný. Odnětí bydlení není povoleno, s výjimkou rozhodnutí soudu. Vstup do obydlí, jeho prohlídka a prohlídka jsou povoleny pouze v případech a způsobem stanoveným zákonem.
2. V Republice Kazachstán jsou vytvořeny podmínky pro zajištění bydlení občanů. Zákonem uvedeným kategoriím občanů, kteří potřebují bydlení, se poskytuje bydlení za přijatelný poplatek ze státních bytových fondů v souladu s normami stanovenými zákonem.
Článek 26
1. Občané Republiky Kazachstán mohou mít jakýkoli legálně nabytý majetek v soukromém vlastnictví.
2. Majetek včetně dědického práva je zaručen zákonem.
3. Nikdo nemůže být zbaven svého majetku, leda rozhodnutím soudu. Nucené zcizení majetku pro potřeby státu lze ve výjimečných případech stanovených zákonem provést za rovnocennou náhradu.
4. Každý má právo na svobodu podnikání, bezplatné užívání svého majetku k jakékoli legální podnikatelské činnosti. Monopolní aktivity jsou regulovány a omezeny zákonem. Nekalá soutěž je zakázána.
Článek 27
1. Manželství a rodina, mateřství, otcovství a dětství jsou pod ochranou státu.
2. Péče o děti a jejich výchova je přirozeným právem a odpovědností rodičů.
3. Dospělé zdravé děti jsou povinny pečovat o zdravotně postižené rodiče.
Článek 28
1. Občanovi Republiky Kazachstán je zaručena minimální mzda a důchod, sociální zabezpečení podle věku, pro případ nemoci, invalidity, ztráty živitele a z jiných právních důvodů.
2. Podporuje se dobrovolné sociální pojištění, vytváření dalších forem sociálního zabezpečení a charita.
Článek 29
1. Občané Republiky Kazachstán mají právo na zdravotní péči.
2. Občané republiky mají právo na bezplatný garantovaný objem lékařské péče stanovený zákonem.
3. Přijímání hrazené lékařské péče ve veřejných a soukromých zdravotnických zařízeních, jakož i od osob vykonávajících soukromou lékařskou praxi, se uskutečňuje z důvodů a způsobem stanoveným zákonem.
Článek 30
1. Občané mají zaručeno bezplatné střední vzdělání ve státních vzdělávacích institucích. Je vyžadováno středoškolské vzdělání.
2. Občan má právo získat na základě soutěže bezplatné vysokoškolské vzdělání na státní vysoké škole.
3. Placené vzdělávání v soukromých vzdělávacích institucích se uskutečňuje na základě a způsobem stanoveným zákonem.
4. Stát obecně stanovuje standardy povinného vzdělávání. Činnost všech vzdělávacích institucí musí být v souladu s těmito standardy.
Článek 31
1. Stát si klade za cíl chránit životní prostředí příznivé pro lidský život a zdraví.
2. Zatajení skutečností a okolností, které ohrožují život a zdraví lidí úředníky, má za následek odpovědnost v souladu se zákonem.
Článek 32
Občané Republiky Kazachstán mají právo shromažďovat se pokojně a beze zbraní, pořádat shromáždění, shromáždění a demonstrace, procesí a demonstrace. Výkon tohoto práva může být omezen zákonem v zájmu bezpečnosti státu, veřejného pořádku, ochrany zdraví a ochrany práv a svobod druhých.
Článek 33
1. Občané Republiky Kazachstán mají právo podílet se na řízení státních záležitostí přímo i prostřednictvím svých zástupců, podávat osobní žádosti, jakož i zasílat individuální a hromadné výzvy státním orgánům a orgánům samosprávy.
2. Občané republiky mají právo volit a být volen do státních orgánů a orgánů samosprávy, jakož i účastnit se republikového referenda.
3. Občané uznaní soudem za právně nezpůsobilí, jakož i ti, kteří jsou vězněni rozsudkem soudu, nemají právo volit a být volen, ani se účastnit republikového referenda.
4. Občané republiky mají rovné právo na přístup k veřejným službám. Požadavky na kandidáta na služební místo státního zaměstnance jsou dány pouze povahou služebních povinností a jsou stanoveny zákonem.
Článek 34
1. Každý je povinen dodržovat ústavu a právní předpisy Republiky Kazachstán, respektovat práva, svobody, čest a důstojnost jiných osob.
2. Každý je povinen ctít státní symboly republiky.
Článek 35
Placení zákonem stanovených daní, poplatků a jiných povinných plateb je povinností a odpovědností každého.
Článek 36
1. Ochrana Republiky Kazachstán je svatou povinností a odpovědností každého občana.
2. Občané republiky vykonávají vojenskou službu způsobem a druhy stanovenými zákonem.
Článek 37
Občané Republiky Kazachstán jsou povinni pečovat o zachování historického a kulturního dědictví, chránit historické a kulturní památky.
Článek 38
Občané Republiky Kazachstán jsou povinni chránit přírodu a pečovat o přírodní zdroje.
Článek 39
1. Práva a svobody člověka a občana lze omezovat jen zákony a jen v míře nezbytné k ochraně ústavního systému, ochraně veřejného pořádku, lidských práv a svobod, zdraví a morálky obyvatelstva.
2. Jakékoli jednání, které by mohlo narušit mezietnickou a mezináboženskou harmonii, je považováno za protiústavní.
3. Omezování práv a svobod občanů z politických důvodů není povoleno v jakékoli formě. Práva a svobody stanovené v čl. 11, 13–15 odst. 1 čl. 16, čl. 17, čl. 19, čl. 22 odst. 2 čl. 26 Ústavy nejsou v žádném případě omezeny.
Předseda sekce III
Článek 40
1. Prezident Republiky Kazachstán je hlavou státu, jeho nejvyšším představitelem, který určuje hlavní směry vnitřní a zahraniční politiky státu a zastupuje Kazachstán v rámci země i v mezinárodních vztazích.
2. Prezident republiky je symbolem a garantem jednoty lidu a státní moci, nedotknutelnosti Ústavy, práv a svobod člověka a občana.
3. Prezident republiky zajišťuje koordinované fungování všech složek státní moci a odpovědnost vládních orgánů vůči lidu.
Článek 41
1. Prezident Republiky Kazachstán je volen v souladu s ústavním zákonem zletilými občany Republiky na základě všeobecného, rovného a přímého volebního práva tajným hlasováním na dobu sedmi let.
2. Prezidentem Republiky Kazachstán může být zvolen občan Republiky od narození, ne mladší XNUMX let, hovořící plynně státním jazykem, posledních patnáct let žijící v Kazachstánu a mající vysokoškolské vzdělání. Ústavní zákon může stanovit další požadavky na kandidáty na prezidenta republiky.
3. Příští volba prezidenta republiky se koná první neděli v prosinci a nemůže se shodovat z hlediska volby nového složení Parlamentu republiky.
3-1. Mimořádné prezidentské volby se vyhlašují z rozhodnutí prezidenta republiky a konají se způsobem a ve lhůtách stanovených ústavním zákonem.
4. Vyloučeno zákonem Republiky Kazachstán ze dne 07.10.1998. října 284 č. XNUMX.
5. Za zvoleného se považuje kandidát, který získá více než padesát procent hlasů voličů, kteří se zúčastnili hlasování. Pokud žádný z kandidátů nezíská stanovený počet hlasů, koná se opakované hlasování, kterého se zúčastní dva kandidáti, kteří získali větší počet hlasů. Za zvoleného se považuje kandidát, který získá největší počet hlasů od voličů, kteří se zúčastnili hlasování.
Článek 42
1. Prezident Republiky Kazachstán se ujímá úřadu od okamžiku složení této přísahy lidu: „Slavnostně přísahám, že budu věrně sloužit lidu Kazachstánu, přísně dodržovat ústavu a zákony Republiky Kazachstán, zaručovat práva a svobod občanů a svědomitě plnit vysoké povinnosti prezidenta Republiky Kazachstán, které mi byly svěřeny.“
2. Slib se skládá druhou lednovou středu ve slavnostní atmosféře za přítomnosti poslanců Parlamentu, soudců Ústavního soudu, Nejvyššího soudu, jakož i bývalých prezidentů republiky. V případě uvedeném v čl. 48 Ústavy osoba, která převzala pravomoci prezidenta Republiky Kazachstán, skládá slib do jednoho měsíce ode dne převzetí pravomocí prezidenta republiky.
3. Pravomoci prezidenta republiky zanikají nástupem nově zvoleného prezidenta republiky, jakož i v případě předčasného uvolnění nebo odvolání prezidenta z funkce nebo jeho smrti. Všichni bývalí prezidenti republiky, kromě těch, kteří byli zbaveni úřadu, mají titul bývalého prezidenta Republiky Kazachstán.
4. Vyloučeno zákonem Republiky Kazachstán ze dne 07.10.1998. října 284 č. XNUMX.
5. Tatáž osoba nemůže být zvolena prezidentem republiky vícekrát.
Článek 43
1. Prezident Republiky Kazachstán nemá právo být zástupcem zastupitelského orgánu, zastávat jiné placené funkce a vykonávat podnikatelskou činnost.
2. Vyloučeno zákonem Republiky Kazachstán ze dne 21.05.2007. října 254 č. XNUMX.
3. Prezident Republiky Kazachstán by po dobu výkonu svých pravomocí neměl být členem žádné politické strany.
4. Blízcí příbuzní prezidenta Republiky Kazachstán nemají právo zastávat funkce politických úředníků nebo vedoucích subjektů kvazi veřejného sektoru.
Článek 44
Prezident Republiky Kazachstán:
1) adresuje každoroční poselství lidu Kazachstánu o situaci v zemi a hlavních směrech vnitřní a zahraniční politiky republiky;
2) vyhlašuje řádné a mimořádné volby do parlamentu republiky a jeho komor; svolává první zasedání parlamentu a skládá přísahu jeho poslanců lidu Kazachstánu; svolává mimořádnou schůzi parlamentu; Parlamentem předložený zákon do jednoho měsíce podepíše, zákon vyhlásí nebo vrátí zákon nebo jeho jednotlivé články k opětovnému projednání a hlasování;
3) po konzultaci s frakcemi politických stran zastoupených v parlamentu v Mazhili předkládá ke schválení kandidaturu předsedy vlády republiky Mazhilis; se souhlasem Mazhiliů parlamentu jmenuje předsedu vlády republiky; odvolává předsedu vlády republiky z funkce; na doporučení předsedy vlády určuje složení vlády; na návrh předsedy vlády, předložený po konzultaci s Mazhiliem parlamentu, jmenuje členy vlády do funkcí; nezávisle jmenuje ministry zahraničních věcí, obrany a vnitřních věcí; odvolává členy vlády z funkce; skládá přísahu členů vlády; v případě potřeby předsedá jednání vlády o zvláště důležitých otázkách;
4) se souhlasem Senátu Parlamentu jmenuje předsedu Ústavního soudu, předsedu Národní banky, předsedu Nejvyšší rady soudnictví, generálního prokurátora a předsedu Výboru pro národní bezpečnost Republiky Kazachstán ; zbavuje je jejich pozic;
5) vytváří, zrušuje a reorganizuje státní orgány přímo podřízené a odpovědné prezidentu republiky, jmenuje a odvolává jejich vedoucí;
6) jmenuje a odvolává vedoucí diplomatických misí republiky;
7) jmenuje předsedu a dva členy Ústřední volební komise, předsedu a dva členy Nejvyšší komory auditorů do funkcí na dobu pěti let;
8) vyloučeno zákonem Republiky Kazachstán ze dne 10.03.2017. března 51 č. XNUMX-VI;
9) vyloučeno zákonem Republiky Kazachstán ze dne 10.03.2017. března 51 č. XNUMX-VI;
10) rozhoduje o uspořádání republikového referenda;
10-1) v zájmu ochrany práv a svobod člověka a občana, zajištění bezpečnosti státu, suverenity a celistvosti státu zasílá Ústavnímu soudu dovolání k posouzení zákona nebo jiného právního předpisu, který nabyl účinnosti v souladu s Ústavou Republiky vyjádřit se v případě uvedeném v odstavci 3 čl. 91 Ústavy Republiky Kazachstán;
11) sjednává a podepisuje mezinárodní smlouvy republiky; podepisuje ratifikační listiny; přijímá pověřovací listiny a odvolání od diplomatických a jiných zástupců cizích států jemu akreditovaných;
12) je vrchním vrchním velitelem ozbrojených sil republiky, jmenuje a odvolává vrchní velení ozbrojených sil;
13) uděluje státní vyznamenání republiky, uděluje čestné, nejvyšší vojenské a jiné hodnosti, třídní hodnosti, diplomatické hodnosti, kvalifikační třídy;
14) řeší otázky státního občanství republiky, udělování politického azylu;
15) omilostňuje občany;
16) v případě, že jsou vážně a bezprostředně ohroženy demokratické instituce, nezávislost a územní celistvost, politická stabilita republiky, bezpečnost jejích občanů a je narušen normální chod ústavních orgánů státu, po oficiálních konzultacích s předseda vlády a předsedové komor Parlamentu republiky přijímá opatření, diktovaná výše uvedenými okolnostmi, včetně zavedení výjimečného stavu v celém Kazachstánu a jeho jednotlivých lokalitách, použití ozbrojených sil republiky s okamžitým oznámením parlamentu republiky;
17) v případě agrese proti republice nebo bezprostředního vnějšího ohrožení její bezpečnosti zavádí stanné právo na celém území republiky nebo v jejích jednotlivých lokalitách, vyhlašuje částečnou nebo všeobecnou mobilizaci a neprodleně o tom informuje Parlament republiky ;
18) tvoří jemu podřízenou Státní bezpečnost;
19) jmenuje a odvolává státního poradce Republiky Kazachstán, určuje jeho postavení a pravomoci; tvoří administrativu prezidenta republiky;
20) tvoří Radu bezpečnosti a další poradní a poradní orgány, jakož i Shromáždění lidu Kazachstánu a Nejvyšší soudní radu;
21) vykonává další pravomoci v souladu s ústavou a zákony republiky.
Článek 45
1. Prezident Republiky Kazachstán na základě a v souladu s ústavou a zákony vydává výnosy a příkazy, které jsou závazné na celém území republiky.
2. Vyloučeno zákonem Republiky Kazachstán ze dne 10.03.2017. března 51 č. XNUMX-VI.
3. Akty parlamentu podepsané prezidentem republiky, jakož i akty prezidenta vydané z podnětu vlády, jsou předem opatřeny podpisem předsedy každé z komor Parlamentu nebo předsedy vlády, který jsou právně odpovědní za zákonnost těchto úkonů.
Článek 46
1. Prezident Republiky Kazachstán, jeho čest a důstojnost jsou nedotknutelné.
2. Zabezpečování, obsluha a ochrana prezidenta republiky a jeho rodiny se provádí na náklady státu.
3. Ustanovení tohoto článku se vztahují na bývalé prezidenty republiky.
4. Vyloučeno zákonem Republiky Kazachstán ze dne 08.06.2022.
Článek 47
1. Prezident Republiky Kazachstán může být předčasně propuštěn z funkce v případě přetrvávající neschopnosti plnit své povinnosti z důvodu nemoci. Parlament v tomto případě tvoří komisi složenou ze stejného počtu poslanců a odborníků v příslušných oborech medicíny z každé sněmovny. O předčasném propuštění se rozhoduje na společné schůzi komor Parlamentu nejméně tříčtvrtinovou většinou z celkového počtu poslanců každé komory na základě závěru komise a závěru Ústavního soudu o dodržování zavedené ústavní procedury.
2. Prezident republiky odpovídá za činy spáchané při výkonu své funkce pouze v případě velezrady a může být za to parlamentem odvolán. Rozhodnutí o vznesení obvinění a jejich prošetření může být učiněno většinou z celkového počtu poslanců Mazhili z podnětu alespoň jedné třetiny jeho poslanců. Vyšetřování obvinění organizuje Senát a jeho výsledky většinou hlasů z celkového počtu poslanců Senátu předkládá k projednání společné schůzi komor Parlamentu. Konečné rozhodnutí o této otázce se přijímá na společné schůzi komor Parlamentu nejméně tříčtvrtinovou většinou z celkového počtu hlasů poslanců každé komory s výhradou závěru Nejvyššího soudu o důvodnosti obžaloby a závěr Ústavního soudu o dodržení stanovených ústavních postupů. Nepřijetí pravomocného rozhodnutí do dvou měsíců ode dne podání obžaloby má za následek uznání obžaloby na prezidenta republiky jako zamítnuté. Odmítnutí obvinění prezidenta republiky ze spáchání velezrady v jakékoli fázi znamená brzké ukončení pravomocí poslanců Mazhilis, kteří iniciovali projednání této otázky.
3. Otázku odvolání prezidenta republiky z funkce nelze nastolit v období, kdy projednává otázku předčasného ukončení pravomocí Parlamentu republiky nebo Mazhilis Parlamentu.
Článek 48
1. V případě předčasného propuštění nebo odvolání z funkce prezidenta Republiky Kazachstán, jakož i jeho úmrtí, přecházejí pravomoci prezidenta republiky pro zbývající období na předsedu Senátu Parlamentu; nemůže-li předseda Senátu převzít pravomoci prezidenta, přecházejí na předsedu parlamentu Mazhilis; nemůže-li předseda mažiliů převzít pravomoci prezidenta, přecházejí na předsedu vlády republiky. Osoba, která převzala pravomoci prezidenta republiky, se přiměřeně vzdává pravomocí předsedy Senátu, předsedy Mazhilis a předsedy vlády. V tomto případě se neobsazená vládní místa obsazují způsobem stanoveným Ústavou.
2. Osoba, která převzala pravomoci prezidenta Republiky Kazachstán z důvodů a způsobem uvedeným v odst. 1 tohoto článku, nemá právo iniciovat změny a doplňky Ústavy republiky. Kazachstánu.
Oddíl IV Parlament
Článek 49
1. Parlament Republiky Kazachstán je nejvyšším zastupitelským orgánem Republiky, který vykonává zákonodárnou moc.
2. Pravomoci parlamentu začínají zahájením jeho prvního zasedání a končí zahájením prvního zasedání parlamentu nového svolání.
3. Pravomoci parlamentu mohou být předčasně ukončeny v případech a způsobem stanoveným ústavou.
4. Organizaci a činnost Parlamentu, právní postavení jeho poslanců určuje ústavní zákon.
Článek 50
1. Parlament se skládá ze dvou komor: Senátu a Mazhili, které fungují trvale.
2. Senát tvoří poslanci, kteří zastupují způsobem stanoveným ústavním zákonem po dvou lidech z každého kraje, města republikového významu a hlavního města Republiky Kazachstán. Deset poslanců Senátu jmenuje prezident republiky, z nichž pět navrhuje Shromáždění lidu Kazachstánu.
3. Mazhilis se skládá z devadesáti osmi poslanců volených způsobem stanoveným ústavním zákonem ve smíšeném volebním systému: podle systému poměrného zastoupení na území jednoho celostátního volebního obvodu, jakož i prostřednictvím územních volebních obvodů s jedním mandátem. okresů.
4. Poslanec nemůže být členem obou komor současně.
5. Funkční období poslanců Senátu je šest let, funkční období poslanců Mazhili je pět let.
Článek 51
1. Volba poslanců Mazhiliů se provádí na základě všeobecného, rovného a přímého volebního práva tajným hlasováním. Příští volby poslanců Mazhili se konají nejpozději dva měsíce před koncem funkčního období současného svolání parlamentu.
2. Volba poslanců Senátu se provádí na základě nepřímého volebního práva tajným hlasováním. Polovina volených členů Senátu je znovu volena každé tři roky. Jejich další volby se navíc konají nejpozději dva měsíce před koncem jejich funkčního období.
3. Mimořádné volby poslanců Parlamentu nebo Mazhiliů Parlamentu se konají do dvou měsíců ode dne předčasného ukončení působnosti Parlamentu, respektive Mazhiliů Parlamentu.
4. Poslancem může být osoba, která je občanem Republiky Kazachstán a posledních deset let trvale pobývá na jejím území. Poslancem Senátu se může stát osoba, která dosáhla třiceti let věku, má vysokoškolské vzdělání a praxi v délce nejméně pěti let a má trvalé bydliště na území příslušného kraje, města republikového významu nebo hl. republiky po dobu nejméně tří let. Zástupcem Mazhilis může být osoba, která dosáhla dvaceti pěti let.
5. Volby poslanců do Parlamentu republiky jsou upraveny ústavním zákonem.
6. Člen parlamentu skládá přísahu lidu Kazachstánu.
Článek 52
1. Vyloučeno zákonem Republiky Kazachstán ze dne 21.05.2007. října 254 č. XNUMX.
2. Poslanci Parlamentu jsou povinni se účastnit jeho práce. Hlasování v Parlamentu provádí poslanec pouze osobně. Nepřítomnost poslance bez vážného důvodu na schůzích komor a jejich orgánů více než třikrát, stejně jako převod hlasovacích práv, má za následek uplatnění sankcí stanovených zákonem na poslance.
3. Poslanec nemá právo být poslancem jiného zastupitelského orgánu, zastávat jiné placené funkce než pedagogickou, vědeckou nebo jinou tvůrčí činnost, vykonávat podnikatelskou činnost, být členem statutárního orgánu nebo dozorčí rady. obchodní organizace. Porušení tohoto pravidla má za následek zánik pravomocí poslance.
4. Během svého funkčního období nemůže být poslanec Parlamentu zatčen, podroben zatčení, správním trestům uloženým soudem nebo stíhán bez souhlasu příslušné komory, s výjimkou případů zadržení in flagrante delicto nebo spáchání závažného trestného činu. zločiny.
5. Pravomoc poslance Parlamentu zaniká v případě rezignace, úmrtí, uznání poslance za nezpůsobilého rozhodnutím soudu, úmrtí nebo nezvěstnosti a v dalších případech stanovených Ústavou a ústavním zákonem. .
Poslanec ztrácí mandát, pokud:
1) jeho odjezd k trvalému pobytu mimo Kazachstán;
2) nabytí právní moci soudního rozsudku ve vztahu k němu;
3) ztráta občanství Republiky Kazachstán.
Poslanec parlamentu Mazhili je zbaven svého mandátu, pokud:
1) odvolání nebo vyloučení poslance z politické strany, z níž byl v souladu s ústavním zákonem zvolen na základě stranické listiny;
2) ukončení činnosti politické strany, z níž byl v souladu s ústavním zákonem poslanec zvolen na základě stranické listiny;
3) odvolat voliči způsobem stanoveným ústavním zákonem poslance zvoleného v jednomandátovém územním volebním obvodu.
Rozhodnutím prezidenta republiky může být pravomoc jmenovaných poslanců Senátu Parlamentu předčasně ukončena.
Pravomoci poslanců Parlamentu a Mazhiliů Parlamentu zanikají v případě rozpuštění Parlamentu, respektive Mazhiliů Parlamentu.
6. Příprava záležitostí souvisejících s uplatňováním trestů vůči poslancům, jejich dodržováním požadavků odstavce 3 tohoto článku, pravidly poslanecké etiky, jakož i zánikem pravomocí poslanců a zbavením jejich pravomocí a poslanecké imunity, je přidělen do Ústřední volební komise Republiky Kazachstán.
Článek 53
Parlament na společné schůzi komor:
1) na návrh prezidenta Republiky Kazachstán zavádí změny a doplňky Ústavy;
1-1) přijímá ústavní zákony;
1-2) provést opětovné projednání a hlasování o ústavních zákonech nebo článcích ústavního zákona, které vznesly námitky prezidenta republiky, do jednoho měsíce ode dne odeslání námitek. Nedodržení této lhůty znamená přijetí námitek prezidenta. Vyhoví-li parlament tříčtvrtinovou většinou z celkového počtu poslanců každé komory prezidentovým námitkám, prezident ústavní zákon do jednoho měsíce podepíše. Nejsou-li námitky prezidenta vyhověny, považuje se ústavní zákon za nepřijatý nebo přijatý ve znění navrženém prezidentem;
2) schvaluje zprávy vlády a Nejvyšší komory auditorů o plnění rozpočtu republiky. Neschválení zprávy vlády o plnění republikového rozpočtu Parlamentem znamená, že Parlament vysloví vládě nedůvěru;
3) vyloučeno zákonem Republiky Kazachstán ze dne 10.03.2017. března 51 č. XNUMX-VI;
4) řeší otázky války a míru;
5) přijímá na návrh prezidenta republiky rozhodnutí o použití ozbrojených sil republiky k plnění mezinárodních závazků k udržení míru a bezpečnosti;
6) každoročně vyslechne zprávy Ústavního soudu o stavu ústavní zákonnosti v republice;
7) vytváří společné komise komor, volí a odvolává jejich předsedy, projednává zprávy o činnosti komisí;
8) vykonává další pravomoci, které Parlamentu ukládá Ústava.
Článek 54
1. Parlament schvaluje zákony na samostatných zasedáních komor postupným projednáváním otázek nejprve v Mazhili a poté v Senátu, včetně:
1) schvaluje republikový rozpočet, provádí jeho změny a doplňky;
2) zavádí a ruší státní daně a poplatky;
3) stanoví postup pro řešení otázek administrativně-územní struktury Kazachstánu;
4) zřizuje státní vyznamenání, zřizuje čestné, vojenské a jiné tituly, třídní hodnosti, diplomatické hodnosti republiky, určuje státní symboly republiky;
5) řeší otázky týkající se státních půjček a poskytování hospodářské a jiné pomoci ze strany republiky;
6) řeší otázky amnestie;
7) ratifikuje a vypovídá mezinárodní smlouvy republiky.
2. Parlament na samostatné schůzi komor postupným projednáváním otázek nejprve v Mazhili a poté v Senátu:
1) projednává zprávy o plnění rozpočtu republiky;
2) provést opětovné projednání a hlasování o zákonech nebo ustanoveních zákona, které vznesly námitky prezidenta republiky, do jednoho měsíce ode dne odeslání námitek. Nedodržení této lhůty znamená přijetí námitek prezidenta. Pokud Mashilis a Senát dvoutřetinovou většinou z celkového počtu poslanců každé komory vyhoví výhradám prezidenta, prezident zákon do jednoho měsíce podepíše. Nevyhoví-li námitkám prezidenta alespoň jedna z komor, zákon se považuje za nepřijatý nebo přijatý ve znění navrženém prezidentem;
3) iniciativně vyhlásí republikové referendum.
Článek 55
Do výlučné pravomoci Senátu patří:
1) volba a odvolání z funkce předsedy Nejvyššího soudu a soudců Nejvyššího soudu republiky na návrh prezidenta Republiky Kazachstán složením slibu;
1-1) na návrh prezidenta Republiky Kazachstán zvolení do funkce na dobu pěti let a odvolání z funkce komisaře pro lidská práva v Republice Kazachstán;
2) udělení souhlasu k tomu, aby prezident republiky jmenoval předsedu Ústavního soudu, předsedu Národní banky, předsedu Nejvyšší rady soudnictví, generálního prokurátora, předsedu Výboru pro národní bezpečnost republiky. ;
3) zbavení imunity generálního prokurátora, předsedy a soudců Nejvyššího soudu republiky, komisaře pro lidská práva v Republice Kazachstán;
4) vyloučeno zákonem Republiky Kazachstán ze dne 21.05.2007. května 254 č. XNUMX;
5) vykonávání funkcí parlamentu republiky přijímat ústavní zákony a zákony během dočasné nepřítomnosti mažiliů způsobené předčasným ukončením jeho pravomocí;
6) výkon dalších pravomocí svěřených Ústavou Senátu Parlamentu.
Článek 56
1. Výhradní jurisdikce Mazhilis zahrnuje:
1) přijímání návrhů ústavních zákonů a zákonů předložených parlamentu k projednání;
2) většinou hlasů z celkového počtu poslanců Sněmovny, souhlas prezidenta republiky se jmenováním předsedy vlády republiky;
3) vyhlášení příštích voleb prezidenta republiky;
3-1) slyšení zprávy předsedy Nejvyšší komory auditorů dvakrát ročně;
4) výkon dalších pravomocí svěřených ústavou mažilisům parlamentu.
2. Mažiliové většinou hlasů z celkového počtu poslanců mažiliů, z podnětu alespoň jedné pětiny z celkového počtu poslanců mažiliů, mají právo vyslovit vládě nedůvěru. .
Článek 57
Každá z komor Parlamentu samostatně, bez účasti druhé komory:
1) jmenuje tři soudce Ústavního soudu; jmenuje dva členy Ústřední volební komise a tři členy Nejvyššího účetního dvora na pětileté období;
2) deleguje polovinu členů komise vytvořené Parlamentem v případě uvedeném v čl. 1 odst. 47 Ústavy;
3) volí polovinu členů smíšených komisí komor;
4) ukončuje pravomoci poslanců sněmoven a dále na doporučení generálního prokurátora Republiky Kazachstán řeší otázky zbavení poslanců sněmoven imunity;
5) vede parlamentní slyšení o otázkách spadajících do jeho působnosti;
6) má právo na podnět alespoň jedné třetiny z celkového počtu poslanců Sněmovny vyslechnout zprávy členů vlády republiky k otázkám jejich činnosti. Na základě výsledků projednání zprávy má nejméně dvoutřetinová většina z celkového počtu poslanců Sněmovny právo přijmout výzvu prezidenta republiky k odvolání člena vlády v případě neúspěchu. dodržovat zákony republiky. V tomto případě prezident republiky odvolává člena vlády z funkce;
7) tvoří koordinační a pracovní orgány komor;
8) přijímá předpisy pro svou činnost a další rozhodnutí o otázkách souvisejících s organizací a vnitřními předpisy Komory.
Článek 58
1. V čele komor jsou předsedové volení Senátem a mažiliové ze svých poslanců, kteří ovládají státní jazyk, tajným hlasováním většinou hlasů z celkového počtu poslanců komor. Kandidaturu na funkci předsedy Senátu navrhuje prezident Republiky Kazachstán. Kandidáty na post předsedy Mazhilis navrhují poslanci sněmovny.
2. Předsedové sněmoven mohou být odvoláni z funkce a mají rovněž právo se své funkce vzdát, hlasuje-li pro to nadpoloviční většina z celkového počtu poslanců sněmoven.
3. Předsedové Poslanecké sněmovny:
1) svolávat schůze komor a předsedat jim;
2) provádí generální řízení přípravy otázek předkládaných k projednání komorám;
3) předkládat komorám kandidáty pro volby do funkcí místopředsedů komor;
4) zajišťovat dodržování předpisů při činnosti komor;
5) řídí činnost koordinačních orgánů komor;
6) podepisovat akty vydané komorami;
7) předkládat komorám kandidáty na jmenování do funkcí soudců Ústavního soudu, členů Ústřední volební komise a Nejvyšší komory auditorů;
8) plnit další povinnosti, které jim ukládá jednací řád Parlamentu.
4. Předseda Mazhilis:
1) zahajuje zasedání parlamentu;
2) svolává pravidelná společná jednání komor, předsedá řádným a mimořádným společným schůzím komor.
5. K otázkám své působnosti vydávají předsedové komor příkazy.
Článek 59
1. Zasedání Parlamentu se koná formou společných a samostatných schůzí jeho komor.
2. První zasedání parlamentu svolává prezident Republiky Kazachstán nejpozději do třiceti dnů ode dne zveřejnění výsledků voleb.
3. Řádná zasedání parlamentu se konají jednou ročně, počínaje prvním pracovním dnem září do posledního pracovního dne června.
4. Schůzi Parlamentu zahajuje zpravidla prezident republiky a ukončuje ji na společných schůzích Senátu a Mazhili. V období mezi schůzemi Parlamentu může prezident republiky z vlastního podnětu na návrh předsedů komor nebo alespoň jedné třetiny z celkového počtu poslanců Parlamentu svolat mimořádnou schůzi Parlamentu. Může se zabývat pouze otázkami, které sloužily jako základ pro jeho svolání.
5. Společná a samostatná zasedání komor se konají za přítomnosti alespoň dvou třetin z celkového počtu poslanců každé z komor.
6. Společná a samostatná zasedání komor jsou otevřená. V případech stanovených předpisy se mohou konat neveřejná zasedání. Prezident republiky, předseda vlády a členové vlády, předseda Národní banky, generální prokurátor, předseda Výboru pro národní bezpečnost mají právo účastnit se jakéhokoli jednání a být slyšeni.
Článek 60
1. Komory tvoří stálé výbory, jejichž počet v každé komoře nepřesahuje sedm.
2. K řešení otázek spojených se společnou činností komor mají Senát a Mažiliové právo vytvářet společné komise na paritním základě.
3. Výbory a komise vydávají usnesení k otázkám ve své působnosti.
4. Postup při ustavování, působnosti a organizaci činnosti výborů a komisí stanoví zákon.
Článek 61
1. Právo zákonodárné iniciativy přísluší prezidentu republiky, poslancům parlamentu a vládě a je vykonáváno výlučně v Mazhilis.
2. Prezident republiky má právo určit prioritu projednávání návrhů zákonů, to znamená, že příslušné návrhy zákonů musí být přijaty přednostně do dvou měsíců.
Návrhy zákonů předložené jako zákonodárná iniciativa vlády republiky s cílem rychle reagovat na podmínky ohrožující život a zdraví obyvatel, ústavní pořádek, ochranu veřejného pořádku a ekonomickou bezpečnost země jsou podléhající okamžitému posouzení parlamentem na společné schůzi jeho komor.
3. Parlament má právo vydávat zákony, které upravují nejdůležitější společenské vztahy, stanoví základní zásady a normy týkající se:
1) právní subjektivita fyzických a právnických osob, občanská práva a svobody, povinnosti a odpovědnost fyzických a právnických osob;
2) režim vlastnických a jiných majetkových práv;
3) základy organizace a činnosti státních orgánů a samospráv, státní a vojenské služby;
4) zdanění, stanovení poplatků a jiných povinných plateb;
5) republikový rozpočet;
6) otázky soudního systému a soudního řízení;
7) vzdělávání, zdravotní péče a sociální zabezpečení;
8) privatizace podniků a jejich majetku;
9) ochrana životního prostředí;
10) administrativně-územní struktura republiky;
11) zajišťování obrany a bezpečnosti státu.
Všechny ostatní vztahy upravují podzákonné předpisy.
V případě, že budou Parlamentu předloženy návrhy zákonů podle části druhé odstavce 2 tohoto článku, má vláda republiky právo přijímat ve své gesci dočasné regulační právní akty, které mají sílu zákona v otázkách uvedených v části jeden z tohoto odstavce, které jsou platné do doby, než vstoupí v platnost zákony přijaté Parlamentem nebo dokud Parlament zákony nepřijme.
4. Zákon přijatý většinou hlasů z celkového počtu poslanců Mazhilis se přenese do Senátu, kde se projednává nejdéle šedesát dní.
Mazhiliové mají právo odmítnout návrh zákona jako celek většinou hlasů z celkového počtu poslanců. Odmítnutý návrh zákona je považován za nepřijatý a je vrácen iniciátorovi.
Zákon schválený většinou hlasů z celkového počtu poslanců Senátu je předložen prezidentovi k podpisu do deseti dnů. Pokud Senát neschválí zákon jako celek nebo jeho jednotlivé články, pak je zákon vrácen Mazhiliům. Zároveň má Senát právo navrhnout mažilisům nové vydání některých článků zákona.
Pokud Senát do šedesáti dnů odpovídající rozhodnutí nerozhodne, je zákon předložen k podpisu prezidentovi.
5. Souhlasí-li mažilové většinou hlasů z celkového počtu poslanců se zněním jednotlivých článků zákona navrženým Senátem, považuje se zákon za přijatý mažiliovými v novém znění a schválený Senátem a se předkládá prezidentovi k podpisu do deseti dnů.
V případě, že Mazhili stejnou většinou hlasů vznese námitky proti znění jednotlivých článků zákona navrženému Senátem, stejně jako v případě, že Senát neschválil zákon jako celek, jsou neshody mezi komorami řešeny dohodovacím řízením. .
Verze zákona vypracovaná smírčí komisí podléhá projednání Mazhilis a Senátu způsobem stanoveným v odstavci 4 tohoto článku.
V případech, kdy mažilové většinou hlasů z celkového počtu poslanců sněmovny nepřijali zákon ve znění navrženém smírčí komisí, koná se u mažiliů druhé hlasování o zákoně v dříve přijatém znění.
Pokud při opakovaném hlasování mažiliové dvoutřetinovou většinou z celkového počtu poslanců sněmovny potvrdí dříve přijaté rozhodnutí, je zákon do deseti dnů předložen k podpisu prezidentovi.
Pokud zákon nezíská stanovenou většinu hlasů poslanců Mazhilis, považuje se zákon za nepřijatý a je vrácen iniciátorovi.
5-1. Vyloučeno zákonem Republiky Kazachstán ze dne 08.06.2022.
6. Návrhy zákonů upravujících snížení příjmů státu nebo zvýšení státních výdajů lze předkládat pouze v případě kladného závěru vlády republiky. U návrhů legislativních aktů předložených Mazhilis parlamentu jako zákonodárná iniciativa prezidenta republiky se takový závěr nevyžaduje.
7. V souvislosti s nepřijetím vládou předloženého návrhu zákona má předseda vlády právo vznést otázku důvěry vládě na společné schůzi komor Parlamentu. Hlasování o této otázce se provádí nejdříve čtyřicet osm hodin od vznesení otázky důvěry. Nezíská-li návrh na vyslovení nedůvěry většinu hlasů z celkového počtu poslanců každé sněmovny, považuje se návrh zákona za přijatý bez hlasování. Vláda však toto právo nemůže uplatnit více než dvakrát ročně.
Článek 62
1. Parlament přijímá legislativní akty ve formě zákonů Republiky Kazachstán, usnesení parlamentu, usnesení Senátu a Mazhili, které jsou závazné na celém území republiky.
2. Zákony republiky nabývají účinnosti po jejich podpisu prezidentem republiky.
3. Změny a doplňky Ústavy se provádějí nejméně tříčtvrtinovou většinou z celkového počtu poslanců každé komory.
4. Ústavní zákony jsou přijímány v otázkách stanovených Ústavou nejméně dvoutřetinovou většinou z celkového počtu poslanců každé komory.
5. Zákony přijímá mažilové a schvaluje je Senát většinou hlasů z celkového počtu poslanců komor, nestanoví-li Ústava jinak.
Usnesení Parlamentu a jeho komor se přijímají většinou hlasů z celkového počtu poslanců komor, nestanoví-li Ústava jinak.
6. Provedení nejméně dvou čtení o otázkách zavádění změn a doplňků Ústavy Republiky Kazachstán o návrzích ústavních zákonů je povinné.
7. Zákony republiky, usnesení parlamentu a jeho komor nesmí odporovat Ústavě. Usnesení parlamentu a jeho komor nesmí odporovat zákonům.
8. Postup při vypracovávání, předkládání, projednávání, přijímání a zveřejňování legislativních a jiných normativních právních aktů republiky upravuje zvláštní zákon a předpisy Parlamentu a jeho komor.
Článek 63
1. Prezident republiky může po projednání s předsedy komor Parlamentu a předsedou vlády rozpustit parlament nebo mažilis parlamentu.
2. Parlament a Mazhiliové parlamentu nemohou být rozpuštěni během výjimečného stavu nebo stanného práva, během posledních šesti měsíců prezidentových pravomocí, stejně jako do jednoho roku po předchozím rozpuštění.
Sekce V vláda
Článek 64
1. Vláda vykonává výkonnou moc Republiky Kazachstán, stojí v čele soustavy výkonných orgánů a řídí jejich činnost.
2. Vláda je kolegiálním orgánem a za svou činnost se zodpovídá prezidentu republiky a parlamentu.
3. Členové vlády jsou v případě uvedeném v čl. 6 odst. 57 Ústavy odpovědni komorám Parlamentu.
4. Působnost, organizační řád a činnost vlády stanoví ústavní zákon.
Článek 65
1. Vládu tvoří prezident Republiky Kazachstán způsobem stanoveným ústavou.
2. Návrhy na složení a složení vlády předkládá prezidentovi republiky předseda vlády republiky do deseti dnů po jmenování předsedy vlády.
3. Členové vlády skládají přísahu lidu a prezidentovi Kazachstánu.
Článek 66
Vláda Republiky Kazachstán:
1) rozvíjí hlavní směry sociálně-ekonomické politiky státu, jeho obranyschopnost, bezpečnost, zajištění veřejného pořádku a organizuje jejich realizaci; po dohodě s prezidentem republiky schvaluje státní programy a také zajišťuje jejich realizaci;
2) předkládá parlamentu republiky a zprávu o jeho plnění, zajišťuje plnění rozpočtu;
3) předkládá návrhy zákonů Mazhili a zajišťuje provádění zákonů;
4) organizuje hospodaření s majetkem státu;
5) vypracovává opatření k realizaci zahraniční politiky republiky;
6) řídí činnost ministerstev, státních výborů, jiných ústředních a místních výkonných orgánů;
7) ruší nebo pozastavuje zcela nebo zčásti účinnost aktů ministerstev, státních výborů, jiných ústředních a místních orgánů výkonné moci republiky;
8) vyloučeno zákonem Republiky Kazachstán ze dne 10.03.2017. března 51 č. XNUMX-VI;
9) vyloučeno zákonem Republiky Kazachstán ze dne 07.10.1998. května 284 č. XNUMX;
9-1) po dohodě s prezidentem republiky schvaluje jednotný systém financování a odměňování pracovníků pro všechny orgány vedený na náklady státního rozpočtu;
10) vykonává další funkce, které mu ukládá Ústava, zákony a akty prezidenta.
Článek 67
Předseda vlády Kazašské republiky:
1) organizuje a řídí činnost vlády, osobně odpovídá za její činnost;
2) vyloučeno zákonem Republiky Kazachstán ze dne 21.05.2007. května 254 č. XNUMX;
3) podepisuje usnesení vlády;
4) podává zprávu prezidentovi a parlamentu o hlavních směrech činnosti vlády a o všech jejích nejdůležitějších rozhodnutích;
5) plní další funkce související s organizací a řízením činnosti vlády.
Článek 68
1. Členové vlády jsou při rozhodování ve své působnosti nezávislí a nesou osobní odpovědnost předsedovi vlády republiky za práci jim podřízených státních orgánů. Člen vlády, který nesouhlasí s politikou vlády nebo ji neuskutečňuje, odstoupí nebo bude z funkce odvolán.
2. Členové vlády nemají právo být poslanci zastupitelského sboru, zastávat jiné placené funkce, kromě pedagogické, vědecké nebo jiné tvůrčí činnosti, vykonávat podnikatelskou činnost, být členy statutárního orgánu nebo dozorčí rady. správní rady obchodní organizace, s výjimkou případů, kdy je to jejich oficiální odpovědnost v souladu se zákonem.
Článek 69
1. Vláda Republiky Kazachstán v záležitostech spadajících do její působnosti vydává vyhlášky, které jsou závazné na celém území republiky.
2. Předseda vlády republiky vydává nařízení, která jsou závazná na celém území republiky.
3. Nařízení vlády a nařízení předsedy vlády nesmějí odporovat Ústavě, zákonodárným předpisům, výnosům a nařízením prezidenta republiky.
Článek 70
1. Vláda se vzdává své pravomoci před nově zvoleným Mazhilisem Parlamentu republiky.
2. Vláda a kterýkoli její člen mají právo podat prezidentu republiky demisi, považují-li za nemožné dále vykonávat jim svěřené funkce.
3. Vláda oznámí svou demisi prezidentu republiky v případě, že mažilis parlamentu nebo parlament vysloví vládě nedůvěru.
4. Prezident republiky do deseti dnů projedná otázku přijetí nebo odmítnutí demise.
5. Přijetím demise se rozumí zánik pravomocí vlády nebo jejího příslušného člena. Přijetí demise předsedy vlády znamená zánik pravomocí celé vlády.
6. Je-li demise vlády nebo jejího člena zamítnuta, pověří jej prezident dalším výkonem jeho působnosti.
7. Prezident republiky má právo z vlastního podnětu rozhodnout o ukončení působnosti vlády a odvolání kteréhokoli jejího člena. Odvolání předsedy vlády znamená zánik pravomocí celé vlády.
Oddíl VI Ústavní soud
Článek 71
1. Ústavní soud Republiky Kazachstán se skládá z jedenácti soudců včetně předsedy, jejichž pravomoci trvají osm let.
Stejná osoba nemůže být jmenována soudcem Ústavního soudu vícekrát.
2. Předsedu Ústavního soudu jmenuje prezident republiky se souhlasem Senátu Parlamentu.
3. Čtyři soudce Ústavního soudu jmenuje prezident republiky, tři soudce Ústavního soudu jmenuje Senát a Mažiliové.
Místopředsedu Ústavního soudu jmenuje na návrh předsedy Ústavního soudu ze soudců Ústavního soudu prezident republiky.
4. Funkce soudce Ústavního soudu je neslučitelná s poslaneckým mandátem, zastáváním jiných placených funkcí než pedagogickou, vědeckou nebo jinou tvůrčí činností, vykonáváním podnikatelské činnosti nebo se vstupem do správního orgánu nebo dozorčí rady obchodní organizace.
5. Soudci Ústavního soudu během svého funkčního období nemohou být zatčeni, podrobeni zatčení, správním sankcím uloženým soudem nebo vyvozeni trestní odpovědnosti bez souhlasu parlamentu, s výjimkou případů zadržení in flagrante delicto nebo spáchání závažných zločiny.
6. Organizaci a činnost Ústavního soudu upravuje ústavní zákon.
Článek 72
1. Ústavní soud na odvolání prezidenta Republiky Kazachstán, předsedy Senátu, předsedy Mazhilis, alespoň jedné pětiny z celkového počtu poslanců parlamentu, předsedy vlády:
1) v případě sporu rozhoduje o správnosti konání voleb prezidenta republiky, poslanců Parlamentu a konání republikového referenda;
2) přezkoumává zákony přijaté parlamentem z hlediska jejich souladu s Ústavou republiky před jejich podpisem prezidentem;
2-1) přezkoumává soulad rozhodnutí přijatých Parlamentem a jeho komorami s Ústavou republiky;
3) přezkoumává před ratifikací mezinárodní smlouvy republiky z hlediska souladu s jejich ústavou;
4) podává oficiální výklad norem Ústavy;
5) vyjadřuje se v případech uvedených v čl. 1 odst. 2 a 47 Ústavy.
2. Ústavní soud posuzuje odvolání prezidenta republiky v případech uvedených v čl. 10 odst. 1-44) Ústavy, jakož i odvolání k soudům v případech stanovených čl. 78 Ústavy.
3. Ústavní soud na základě výzev občanů přezkoumává soulad s Ústavou republiky u normativních právních aktů Republiky Kazachstán, které se přímo dotýkají jejich práv a svobod zakotvených v Ústavě.
Postup a podmínky odvolání občanů k Ústavnímu soudu stanoví ústavní zákon.
4. Ústavní soud na žádost generálního prokurátora republiky posuzuje otázky uvedené v pododstavcích 3) a 4) odstavce 1 tohoto článku, jakož i regulační právní akty Republiky Kazachstán, zda jsou v souladu se zákonem. Ústava republiky.
5. Ústavní soud na žádost zmocněnce pro lidská práva přezkoumává soulad s Ústavou republiky normativními právními akty, které se dotýkají práv a svobod člověka a občana zakotvených v Ústavě.
Článek 73
1. V případě odvolání k Ústavnímu soudu ve věcech uvedených v čl. 1 odst. 1 odst. 72 Ústavy, převzetí funkce prezidenta, registrace volených poslanců Parlamentu nebo sečtení výsledky republikového referenda jsou pozastaveny.
2. V případě odvolání k Ústavnímu soudu ve věcech uvedených v čl. 2 odst. 3 pododstavcích 1) a 72) se staví lhůta pro podpis nebo ratifikaci příslušných zákonů.
3. Ústavní soud rozhoduje ve lhůtách stanovených ústavním zákonem.
4. Vyloučeno zákonem Republiky Kazachstán ze dne 10.03.2017. března 51 č. XNUMX-VI.
Článek 74
1. Zákony a mezinárodní smlouvy uznané za neslučitelné s Ústavou Republiky Kazachstán nemohou být podepsány, a tudíž ani ratifikovány a uvedeny v platnost.
2. Zákony a jiné právní akty, jejich jednotlivá ustanovení, uznaná za protiústavní, včetně těch, která zasahují do práv a svobod člověka a občana zakotvená v Ústavě, se zrušují a nepodléhají použitelnosti ode dne, kdy Ústavní soud vydal rozhodnutí. rozhodnutí nebo ode dne jím stanoveného.
3. Rozhodnutí Ústavního soudu nabývají právní moci dnem jejich přijetí, jsou obecně závazná na celém území republiky, jsou konečná a nelze se proti nim odvolat.
Oddíl VII Soudy a spravedlnost. prokuratura. Komisař pro lidská práva
Článek 75
1. Spravedlnost v Republice Kazachstán vykonává pouze soud.
2. Soudní moc se vykonává prostřednictvím občanskoprávních, trestních a jiných forem soudního řízení stanovených zákonem. V případech stanovených zákonem se trestní řízení provádí za účasti porotců.
3. Soudy republiky jsou Nejvyšší soud republiky, místní a další soudy republiky zřízené zákonem.
4. Soudní systém republiky je zřízen Ústavou republiky a ústavním zákonem. Zřizování zvláštních a mimořádných soudů pod jakýmkoli názvem není povoleno.
Článek 76
1. Soudní moc je vykonávána jménem Republiky Kazachstán a jejím účelem je ochrana práv, svobod a oprávněných zájmů občanů a organizací, zajištění provádění ústavy, zákonů, jiných normativních právních aktů a mezinárodních smluv. republiky.
2. Soudní moc se vztahuje na všechny případy a spory vzniklé na základě Ústavy, zákonů, jiných normativních právních aktů a mezinárodních smluv republiky.
3. Rozhodnutí, rozsudky a jiné výnosy soudů jsou závazné na celém území republiky.
Článek 77
1. Při výkonu spravedlnosti je soudce nezávislý a podléhá pouze Ústavě a zákonu.
2. Jakýkoli zásah do činnosti soudu při výkonu spravedlnosti je nepřijatelný a má za následek zákonnou odpovědnost. Soudci nejsou zodpovědní za konkrétní případy.
3. Při aplikaci práva se soudce musí řídit těmito zásadami:
1) osoba je považována za nevinnou ze spáchání trestného činu, dokud není její vina uznána soudním verdiktem, který nabyl právní moci;
2) nikdo nemůže být opakovaně trestně nebo správní odpovědný za stejný trestný čin;
3) nikdo nemůže bez jeho souhlasu změnit příslušnost, kterou mu zákon stanoví;
4) u soudu má každý právo být slyšen;
5) zákony zakládající nebo zvyšující odpovědnost, ukládající občanům nové povinnosti nebo zhoršující jejich situaci nemají zpětnou účinnost. Je-li po spáchání přestupku odpovědnost za něj zákonem zrušena nebo zmírněna, použije se nový zákon;
6) obviněný není povinen prokazovat svou nevinu;
7) nikdo není povinen svědčit proti sobě, svému manželovi a blízkým osobám, jejichž okruh stanoví zákon. Duchovní nejsou povinni svědčit proti těm, kteří jim uvěřili ve zpovědi;
8) jakékoli pochybnosti o vině osoby jsou vykládány ve prospěch obviněného;
9) důkazy získané nezákonně nemají právní sílu. Nikdo nemůže být odsouzen pouze na základě vlastního přiznání;
10) analogická aplikace trestního práva není povolena.
4. Principy spravedlnosti stanovené Ústavou jsou společné a jednotné pro všechny soudy a soudce republiky.
Článek 78
Soudy nemají právo uplatňovat zákony a jiné normativní právní akty, které zasahují do práv a svobod člověka a občana zakotvených v Ústavě. Zjistí-li soud, že zákon nebo jiný normativní právní akt, který má být použit, zasahuje do práv a svobod člověka a občana zakotvených v Ústavě, je povinen řízení přerušit a obrátit se s návrhem na uznání tohoto zákona k Ústavnímu soudu. jako protiústavní.
Článek 79
1. Soudy jsou složeny ze stálých soudců, jejichž nezávislost je chráněna ústavou a zákonem. Pravomoc soudce může být zrušena nebo pozastavena pouze ze zákonem stanovených důvodů.
2. Soudce nelze zatknout, podrobit zatčení, správním trestům ukládaným soudem nebo vyvodit trestní odpovědnost bez souhlasu prezidenta Republiky Kazachstán, a to na základě závěru Nejvyšší rady soudnictví Republiky, popř. případ stanovený čl. 3 odst. 55 Ústavy, - bez souhlasu Senátu, s výjimkou případů zatčení in flagrante delicto nebo spáchání závažných trestných činů.
3. Požadavky na soudce soudů republiky stanoví ústavní zákon.
4. Funkce soudce je neslučitelná s poslaneckým mandátem, s výkonem jiné placené funkce než pedagogickou, vědeckou nebo jinou tvůrčí činností, s provozováním podnikatelské činnosti nebo se vstupem do správního orgánu nebo dozorčí rady obchodní organizace.
Článek 80
Financování soudů a zajištění bydlení pro soudce se uskutečňuje z republikového rozpočtu a musí zajistit možnost plného a nezávislého výkonu soudnictví.
Článek 81
Nejvyšší soud Republiky Kazachstán je nejvyšším soudním orgánem v občanskoprávních, trestních a jiných věcech v působnosti místních a jiných soudů v případech stanovených zákonem, projednává soudní případy v rámci své jurisdikce a poskytuje objasnění v otázkách soudnictví; praxe.
Článek 82
1. Předsedu a soudce Nejvyššího soudu Republiky Kazachstán volí Senát na návrh prezidenta republiky na základě doporučení Nejvyšší rady soudnictví.
2. Předsedy a soudce místních a jiných soudů jmenuje do funkcí prezident republiky na návrh Nejvyšší rady soudnictví.
3. U soudů lze v souladu s ústavním právem vytvářet soudní kolegia. Postup při udělování pravomocí předsedům soudních senátů je stanoven ústavním zákonem.
4. Předsedu Nejvyšší rady soudnictví jmenuje se souhlasem Senátu Parlamentu prezident republiky.
5. Postavení, postup při utváření složení a organizaci práce Nejvyšší rady soudnictví stanoví zákon.
Článek 83
1. Prokuratura vykonává jménem státu v mezích a formách stanovených zákonem nejvyšší dozor nad dodržováním právního státu na území Republiky Kazachstán, zastupuje zájmy státu u soudu. a vykonává jménem státu trestní stíhání.
2. Státní zastupitelství republiky tvoří jednotný centralizovaný systém s podřízeností podřízených státních zástupců vyšším státním zástupcům a generálnímu prokurátorovi republiky. Svou působnost vykonává nezávisle na ostatních vládních orgánech a úřednících a zodpovídá se pouze prezidentu republiky.
3. Generálního prokurátora republiky nelze během funkčního období zatknout, podrobit zatčení, správním trestům uloženým soudem ani stíhat bez souhlasu Senátu, s výjimkou případů zatčení in flagrante delicto nebo spáchání závažné zločiny. Funkční období generálního prokurátora je pět let.
4. Působnost, organizaci a postup pro činnost státního zastupitelství republiky stanoví ústavní zákon.
Článek 83-1
1. Komisař pro lidská práva v Republice Kazachstán prosazuje obnovu porušovaných lidských a občanských práv a svobod, prosazuje práva a svobody lidí a občanů.
2. Při výkonu svých pravomocí je zmocněnec pro lidská práva nezávislý a neodpovídá vládním orgánům a úředníkům.
3. Během svého funkčního období nelze zmocněnce pro lidská práva zatknout, podrobit zatčení, správním sankcím uloženým soudy nebo vyvodit trestní odpovědnost bez souhlasu Senátu, s výjimkou případů zadržení in flagrante delicto nebo páchání závažných trestných činů.
4. Právní postavení a organizaci činnosti zmocněnce pro lidská práva stanoví ústavní zákon.
Článek 84
Článek 84 byl vyloučen zákonem Republiky Kazachstán ze dne 21.05.2007. května 254 č. XNUMX.
Oddíl VIII Místní správa a samospráva
Článek 85
Místní samosprávu vykonávají místní zastupitelské a výkonné orgány, které odpovídají za stav věcí na příslušném území.
Článek 86
1. Místní zastupitelské orgány - maslikhaty vyjadřují vůli obyvatel příslušných administrativně-územních celků a s přihlédnutím k národním zájmům určují opatření nezbytná k jejímu provedení a kontrolují jejich provádění.
2. Maslikhaty volí obyvatelstvo na základě všeobecného, rovného, přímého volebního práva tajným hlasováním na dobu pěti let.
3. Za poslance maslikhatu může být zvolen občan Republiky Kazachstán, který dosáhl věku dvaceti let. Občan republiky může být poslancem pouze jednoho maslikhatu.
4. Do jurisdikce maslikhatů patří:
1) schvalování plánů, hospodářských a sociálních programů rozvoje území, místního rozpočtu a zpráv o jejich plnění;
2) řešení otázek místní administrativně-územní struktury v rámci jejich působnosti;
3) projednávání zpráv vedoucích místních výkonných orgánů o záležitostech spadajících ze zákona do působnosti maslikhat;
4) vytváření stálých komisí a dalších pracovních orgánů maslikhatu, slyšení zpráv o jejich činnosti, řešení dalších otázek souvisejících s organizací práce maslikhatu;
5) vykonávat v souladu s právním řádem republiky další pravomoci k zajištění práv a oprávněných zájmů občanů.
5. Pravomoci maslikhatu předčasně ukončuje prezident republiky po konzultaci s předsedou vlády a předsedy komor Parlamentu, jakož i v případě, že se maslikhat rozhodne sám rozpustit.
6. Působnost maslikhatů, postup při jejich organizaci a činnosti, právní postavení jejich zástupců stanoví zákon.
Článek 87
1. Místní výkonné orgány jsou součástí jednotné soustavy výkonných orgánů Republiky Kazachstán, zajišťují realizaci národní politiky výkonné moci v kombinaci se zájmy a potřebami rozvoje příslušného území.
2. Do jurisdikce místních výkonných orgánů patří:
1) zpracování plánů, ekonomických a sociálních programů rozvoje území, místního rozpočtu a zajištění jejich realizace;
2) správa obecního majetku;
3) jmenování a odvolávání vedoucích místních výkonných orgánů, řešení dalších záležitostí souvisejících s organizací práce místních výkonných orgánů;
4) vykonávat v zájmu samosprávy další pravomoci svěřené orgánům samosprávy právním řádem republiky.
3. V čele místního výkonného orgánu stojí akim příslušného územně správního celku, který je zástupcem prezidenta a vlády republiky.
4. Akimy krajů, měst republikového významu a hlavního města jmenuje do funkce prezident republiky se souhlasem poslanců maslikhatů sídlících v kraji, případně poslanců maslikhatů měst republikového významu a hlavního města, resp. .
Prezident republiky navrhuje k hlasování alespoň dva kandidáty. Kandidát, který obdrží více hlasů od poslanců maslikhats, kteří se zúčastnili hlasování, se považuje za udělený souhlas.
Akimové ostatních územně správních celků jsou jmenováni nebo voleni do funkcí a také odvoláváni z funkce způsobem stanoveným zákonem. Prezident republiky má právo podle svého uvážení odvolat z funkcí akimy krajů, měst republikového významu a hlavního města.
5. Z podnětu alespoň jedné pětiny z celkového počtu poslanců maslikhat může být vznesena otázka vyslovení nedůvěry akimovi. V tomto případě má maslikhat většinou hlasů z celkového počtu svých poslanců právo vyslovit akimovi nedůvěru a vznést otázku jeho odvolání z funkce před prezidentem republiky ve vztahu k akim krajů, měst republikového významu a hlavního města, nebo k vyššímu akim ve vztahu k akim jiných administrativně-územních celků. Působnost akimů krajů, měst republikového významu a hlavního města zaniká nástupem do funkce nově zvoleným prezidentem republiky.
6. Působnost místních výkonných orgánů, organizaci a postup při jejich činnosti stanoví zákon.
Článek 88
1. Maslikhatové rozhodují o otázkách v rámci své působnosti a akimové rozhodují a rozkazy, které jsou závazné pro území příslušného administrativně-územního celku.
2. Návrhy rozhodnutí maslikhatů, které stanoví snížení příjmů místního rozpočtu nebo zvýšení výdajů místního rozpočtu, mohou být předloženy k posouzení pouze v případě kladného závěru akim.
3. Rozhodnutí maslikhatů, která nejsou v souladu s ústavou a legislativou Republiky Kazachstán, mohou být zrušena u soudu.
4. Rozhodnutí a příkazy akimů mohou být zrušeny vládou Republiky Kazachstán nebo vyšším akimem, jakož i soudně.
Článek 89
1. Republika Kazachstán uznává místní samosprávu, která zajišťuje, aby obyvatelstvo samostatně řešilo otázky místního významu.
2. Místní samosprávu vykonává obyvatelstvo přímo, ale i prostřednictvím maslikhatů a dalších orgánů místní správy v místních komunitách pokrývajících území, kde žijí kompaktně skupiny obyvatelstva.
V souladu se zákonem mohou být orgány samosprávy pověřeny výkonem funkcí státu.
3. Organizaci a činnost místní samosprávy v Kazachstánu upravuje zákon.
4. Nezávislost orgánů místní samosprávy je zaručena v mezích jejich pravomocí stanovených zákonem.
Oddíl IX Závěrečná a přechodná ustanovení
Článek 90
1. Ústava Republiky Kazachstán, přijatá v republikovém referendu, vstupuje v platnost dnem oficiálního zveřejnění výsledků referenda se současným ukončením dříve přijaté Ústavy Republiky Kazachstán.
2. Den přijetí ústavy v republikovém referendu je prohlášen za státní svátek - Den ústavy Republiky Kazachstán.
Článek 91
1. Změny a doplňky Ústavy Republiky Kazachstán lze provádět republikovým referendem, konaným rozhodnutím prezidenta republiky, přijatým jím z vlastního podnětu nebo na návrh parlamentu nebo vlády. Návrhy změn a doplňků Ústavy se nepředkládají k republikovému referendu, pokud prezident rozhodne o jejich předložení parlamentu k projednání. Rozhodnutí parlamentu se v tomto případě přijímá způsobem stanoveným ústavou. Pokud prezident republiky zamítne návrh Parlamentu na předložení změn a doplňků Ústavy k republikovému referendu, má Parlament právo nejméně čtyřpětinovou většinou z celkového počtu poslanců každé komory Parlamentu. , přijmout zákon, kterým se zavádějí tyto změny a doplňky Ústavy. V tomto případě prezident republiky tento zákon podepíše nebo jej předloží k republikovému referendu, které se považuje za platné, pokud se hlasování zúčastnila nadpoloviční většina občanů republiky, kteří mají právo se republikového referenda zúčastnit. Změny a doplňky Ústavy předložené k republikovému referendu se považují za přijaté, pokud pro ně hlasovala nadpoloviční většina občanů, kteří se zúčastnili hlasování alespoň ve dvou třetinách krajů, měst republikového významu a hl.
2. Ústavou stanovená nezávislost státu, jednota a územní celistvost republiky, forma její vlády, základní zásady činnosti republiky, ustanovení, že prezident republiky je volen na funkční období sedmi let a tatáž osoba nemůže být zvolena prezidentem republiky více než jednou, se nemění.
3. Změny a doplňky Ústavy republiky se předkládají k republikovému referendu nebo k projednání Parlamentu republiky, pokud dojde k závěru Ústavního soudu o jejich splnění požadavků stanovených odstavcem 2 tohoto článku.
Článek 92
1. Ústavní zákony musí být přijaty do jednoho roku ode dne vstupu ústavy v platnost. Pokud v době, kdy vstoupila v platnost, byly přijaty zákony nazývané ústavou ústavní nebo akty mající takovou sílu, jsou uvedeny do souladu s ústavou a jsou považovány za ústavní zákony Republiky Kazachstán.
2. Ostatní zákony uvedené v Ústavě musí být přijaty způsobem a ve lhůtě stanovené Parlamentem, nejpozději však do dvou let ode dne nabytí účinnosti Ústavy.
3. Dekrety prezidenta republiky vydané v období výkonu dodatečných pravomocí podle zákona Republiky Kazachstán ze dne 10. prosince 1993 „O dočasném přenesení dodatečných pravomocí na prezidenta Republiky Kazachstán a přednosty místních správ“ a mající sílu zákona, lze měnit, doplňovat nebo rušit pouze způsobem stanoveným pro změnu, doplnění nebo zrušení zákonů republiky. Dekrety prezidenta republiky vydané v době výkonu jeho doplňkových pravomocí k otázkám uvedeným v odstavcích 12-15, 18 a 20 článku 64 Ústavy Republiky Kazachstán, přijaté dne 28. ledna 1993 , nepodléhají schválení Parlamentem republiky.
4. Právní předpisy Republiky Kazachstán platné v době vstupu ústavy v platnost se uplatňují v rozsahu, který jim neodporuje, a do dvou let ode dne přijetí ústavy musí být uvedeny do souladu s to.
Článek 93
Za účelem provedení čl. 7 Ústavy jsou vláda, místní zastupitelské a výkonné orgány povinny vytvořit všechny potřebné organizační, materiální a technické podmínky pro svobodné a bezplatné osvojení si státního jazyka všemi občany Republiky Kazachstán v podle zvláštního zákona.
Článek 94
1. Prezident Republiky Kazachstán zvolený v souladu s právními předpisy Republiky Kazachstán platnými v době nabytí účinnosti Ústavy nabývá jí zřízené pravomoci prezidenta Republiky Kazachstán a vykonává je během období stanovené rozhodnutím přijatým v republikovém referendu dne 29. dubna 1995. Se souhlasem prezidenta Republiky Kazachstán může být dosavadní funkční období prezidenta republiky zkráceno usnesením Parlamentu Republiky, přijatým na společné schůzi jeho komor většinou hlasů celkový počet poslanců každé komory. V tomto případě Mazhili z parlamentu vyhlásí volby prezidenta Republiky Kazachstán do jednoho měsíce. Prezident republiky zvolený v důsledku těchto voleb skládá slib do jednoho měsíce ode dne zveřejnění výsledků voleb a vykonává svou působnost do doby, kdy prezident republiky, zvolený v příštích prezidentských volbách, které musí být koná po sedmi letech první prosincovou neděli, nastupuje do úřadu.
2. Viceprezident Republiky Kazachstán zvolený v souladu s právními předpisy Republiky Kazachstán platnými v době, kdy Ústava vstoupila v platnost, si zachovává své pravomoci až do uplynutí období, na které byl zvolen.
Článek 94-1
Ustanovení čl. 1 odst. 41 Ústavy, které určuje funkční období prezidenta republiky, se vztahuje na osobu, která bude zvolena prezidentem republiky v návaznosti na výsledky voleb prezidenta konaných v souvislosti s uplynutím lhůty pro výkon funkce prezidenta republiky. sedmiletého funkčního období prezidenta republiky, zvoleného ve volbách dne 4. prosince 2005.
Článek 94-2
Ustanovení čl. 5 odst. 42 Ústavy se vztahuje na osoby zvolené prezidentem republiky po výsledcích prezidentských voleb konaných po nabytí účinnosti této normy Ústavy.
Článek 95
1. Jedna polovina poslanců Senátu prvního svolání je volena na dobu čtyř let, druhá polovina poslanců - na dobu dvou let způsobem stanoveným ústavním zákonem.
2. Ustanovení Ústavy Republiky Kazachstán o volbě poslanců parlamentu Mazhili na základě stranických seznamů se použijí počínaje volbami poslanců parlamentu Mazhili druhého svolání.
Článek 96
Ode dne vstupu ústavy v platnost přebírá Kabinet ministrů Republiky Kazachstán práva, povinnosti a odpovědnosti jí zřízené vlády Republiky Kazachstán.
Článek 97
První složení Ústavní rady Republiky Kazachstán je vytvořeno takto: prezident republiky, předseda Senátu Parlamentu a předseda Mazhilis parlamentu každý jmenují jednoho ze členů Ústavní rady na dobu tří let a jednoho z členů Ústavní rady na dobu šesti let, předsedu Ústavní rady jmenuje prezident republiky na dobu šesti let.
Článek 98
1. Ústavou stanovené soudní a vyšetřovací orgány se utvářejí způsobem a ve lhůtách stanovených příslušnými zákony. Do svého vzniku si stávající justiční a vyšetřovací orgány ponechávají své pravomoci.
2. Soudci Nejvyššího soudu a Nejvyššího rozhodčího soudu, místní soudy Republiky Kazachstán si ponechávají své pravomoci až do vytvoření soudů stanovených ústavou. Uvolněná místa soudců se obsazují způsobem stanoveným Ústavou.
Článek 99
1. Do ustavení Ústavního soudu a Nejvyšší komory auditorů si ponechávají své pravomoci předsedové a členové Ústavní rady a Účetního výboru pro kontrolu plnění republikového rozpočtu.
Do ustavení Ústavního soudu plní funkce Ústavního soudu stanovené v čl. 1 odst. 2 a 72 Ústavy Ústavní rada.
2. Regulační rozhodnutí Ústavní rady se uplatňují v rozsahu, který není v rozporu s Ústavou, až do jejich přezkoumání Ústavním soudem.
3. Ustanovení Ústavy Republiky Kazachstán o vytváření parlamentních komor se použijí od voleb poslanců Mazhiliů parlamentu na osmém svolání.
Zlo, jako sázkové kanceláře, jako směnárny kryptoměn, jako drogy, jako rychlé peníze. To vše je samozřejmě zlé a...